VLČÍ KAMENY A HOLUBNÍK - 7. O PŘEŽITÍ 1993
Účast: Těsto, Ondra, Jirka. Soňa opět nic, ani Makule.
Před zahájením O přežití jsme se účastnili zimního pobytu u Honzy na chalupě v Bedřichově.
První den ráno O přežití jsme se dosyta vyspali a nasnídali v chalupě. Poté nás Ondra vytáhl zkratkou na Královku (2 km), což nás s Jirkou dosti odrovnalo a chtěli jsme pochod ukončit. Leč Ondra nám to neschválil. Nabral azimut lesem a to neměl dělat. Oba, Jirka i já, jsme se málem zabili na prvním vývratu, vypadávaly nám boty z vázání, lámaly se hůlky, padaly batohy, apod. Když nám Odra otcovsky domluvil, vzchopili jsme se a pokračovali dále již celkem normálně, tj. ne více než 5 pádů na 100 ušlých metrů.
Částečně po cestách a částečně podle nosu jsme došli na Vlčí kameny a postavili spaní. Opekli se buřty a šli jsme spát.
Druhý den jsme pokračovali na Holubník. Cesta by byla ubíhala rychle, nebýt Ondrova fotografického šílenství. Zastavoval u každého omrzlého stromu, vytahoval sady filtrů a ze všech možných i nemožných úhlú fotografoval jednu přiblblou omrzlou větvičku, asi s deseti různými časy a expozicemi. Poté jsme mohli jít dál.
Na Holubníku ale narazila Ondrova kosa na kámen. Když vytahoval svoje nádobíčko z batohu, upustil nějaký filtr a ten mu zapadl pod kameny do skály a nešel vůbec vytáhnout. Ondra pracoval k infarktu. Nakonec to asi za dvacet minut vyndal, když předtím s nehezkými a zlými slovíčky rozebral půl Holubníku.
Nejkrásnější spaní pod širákem
Okolo zimního kiosku jsme se dopracovali pod Ořešník a vylezli na kopec. Našli jsme úplně nádherné místo pod smrkem s velikou převislou větví. Už byla tma a svítil měsíc v úplňku. Rozhodli jsme se spát pod širákem. Natahali chvojí, zapíchali do sněhu pod spacáky a opékali buřty. Ondra šel spát asi v 11 hodin, ale my s Jirkou jsme ještě asi 1,5 hodiny povídali, neboť oheň hořel, Měsíc svítil jak o život a moje nová péřovka prima hřála. Byl to nádherný večer.
Probudili jsme se do překrásného rána, svítilo sluníčko a bylo -12 stupňů. Tato noc patřila k našim nejhezčím v přírodě a také znamenala náš nový teplotní rekord, kterého mimochodem Jirka dosáhl ve dvou duťácích, v kalhotech, bundě a rukavicích. Kanady protentokrát nechal venku.
