NOČNÍ POCHOD 2000
Účast: Těsto, Mirek, Chůva. Sraz u Těsta v kanceláři, odjezd Chůvovým autem pod hrad Točník. Zde asi hodinu čekáme v autě, až přestane pršet. Nepřestalo, a tak jsme jeli domů vyrazili. Na Točník jsme ještě trefili, dokonce si i prohlédli dekorace středověkého filmu, ovšem dál už to bylo horší, neboť byla totální tma a v tom kousku lesa u Točníku jsme museli dokonce svítit baterkami na cestu.
Prošli jsme Hředlemi (Hředlí ?) a déšť opět zesílil. Nadhodil jsem, jestli bychom neměli ve vesnici na zastávce počkat, až přestane. Ještě než jsem to dořekl, Míra už křičel: Jsem pro, jsem pro! Takže i Chůvovi nezbylo nic jiného, než se vrátit. Když déšť sice nepřestal, ale už byla moc a moc zima, šli jsem dále po trase V potocích - rozcestí žlutá × zelená, zde jídlo na Chůvově vařiči; po zelené na Polesí Jestřáb; okolo Jezevčí skály neznačená cesta do Údolí ticha; odtud údajně po žluté, v reálu však potokem asi 2 km na sever; a po cestě na JZZ k silnici. Zde jsem byl nesmírně překvapen, neboť vrátit se nejkratší cestou k autu chtěl nejen Míra, ale i Chůva !!! (Koukáte, co, co dokáže mnou naplánovaný výlet).
Nepovolil jsem a vytáhl pány dále po cestě do kopečka na Věrovku, kde jsou perfektní skály. Bohužel drobná chybka se vloudila, skály nebyly pro tmu vůbec vidět. Pokračovali jsem tedy po zelené na Březovou , Žebrák a Točník, cestou se nám ještě podařilo zelenou neplánovaně opustit a podniknout malý vlastivědný výlet po místním okolí.
V Praze si to Chůva u mne totálně rozlil, něboť místo aby mne dopravil tam, kde mne včera naložil, to jest na Náměstí hrdinů, vysypal mne kdesi v polích pražské periferie, údajně v Jinonicích, takže jsem byl po mnoha letech nucen použít zařízení zvané Metro. Mno - v nejbližší době se svého vozu asi zbavovat nebudu. . .
