VLAKY ZPOŽĎUJOU LIDI
Karel Steigerwald, Mladá Fronta Dnes 8. 11. 2002
Čekám to každým dnem. Nějakému cestujícímu konečně rupnou nervy, vezme bombu a strčí ji Českým drahám pod zadek.
České dráhy vyletí do vzduchu i se všemi těmi nádražníky a kolejníky a s celým tím jejich harampádím! Atentátník půjde před
soud, ale ten jej osvobodí. I malé děti dnes už vědí, že je třeba dráhy vyhodit do povětří. Koledují si už léta. Poslední kapkou
asi bude jejich kousek s výbušninami z tohoto týdne. Kolejníci naložili vagon ekrazitem, ačkoliv vědí, že se jejich vagony
ustavičně srážejí, narážejí, vychylují, zakřivují, bortí a propadají. Ale jsou to mamlasové, 128 tun enzitu, danubitu a explozitu
ve Vršovicích k explozi nakonec nepřivedli. Neumějí nejen exploze, neumějí nic. Sestavují zbytečně jízdní řády, ale ustavičně
mají zpoždění. A ani to zpoždění nedodržují. Upozorňují, že doba zpoždění se může měnit, a také ji mění. Jako by číhali, až pojede
po kolejích vlak, pak šup druhý proti němu. Vlaky se minou o fous a na vechtrovně se otvírají lahváče. Když se vlaky o fous srazí,
dají zprávu do novin: došlo k dotyku vlaků, avšak nic nebylo zanedbáno. Když už konečně nějaký ten vlak vypraví, vychytrale ho
hned na nádraží zašantročí. Jednou na 5B, příště na 8A vzadu za výtopnou. Výtopna je ta hnusná barabizna za křovím, která brzy
spadne. Z peronu se kolejníci chechtají, jak cestující lítají sem a tam. Ten peron na ně brzy spadne. Kdo neví, co je nádraží,
lehce je pozná: je to oprýskaná budova, jakási noclehárna pro otrhané podivíny, z nichž někteří jsou nádražníci, ostatní bezdomovci.
Rozdíl mezi bezdomovci a nádražníky je malý. Nádražníci jsou víc do modra. Vlaky záhadně páchnou. Když už vyjedou a nesrazí se,
sedíte v nich a je vám hej. A náhle - co to tu páchne? A on vlak! Být nádražníkem je dobré živobytí. Chodíte si v otahaném obleku,
s brašnou na lahváče a tlučete tyčí do kolejí a cestujících. Nebo se vyšvihnete na kolejníka a berete pěkné peníze. Do vlaku už
nelezete, víte proč. Když vám něco chybí, dáte se do stávky a vylekaná vláda vám to donese až do kolejárny. Do kanceláře vám
ovšem lezou sěžovatelé. Hloupě se diví, proč nejede vlak. Šťourové tvrdí, že to nejsou bezdomovci, po čem páchnou vlaky. Komu právě ujel
předčasně zpožděný pomalý rychlík, by rád vrazil nádražníkům pár facek - za to všechno. Vy, kolejník, odseknete, že vlaky se
zpožďují, protože jedou pomalu a že vy s tím nehnete. Záhadně vzkřiknete: Co do vlaku vleze, to z něj zas vyleze. Pak si jdete
zdřímnout. Máte už pět piv, hlava je mdlá. Až se prospíte, dáte tisku ostré memorandum: Vlaky zpožďujou lidi. Cpou se schůdkama
dovnitř, vzpříčí se jim kolo, kufr a lyže. Nejvíc zdržujou nemotorný báby. Lezou do vlaku jak na rozhlednu v Klokotech. Pak se
divěj, že se vlaky zpožďujou. Kolejníci by rádi dostali lidi z vlaků pryč, aby byl konečně pořádek. Dělají pro to, co mohou.
Neteční nádražníci s brašnama jim pomáhají. Nádražníci namítnou, že toto je štvavý článek. Mají pravdu. Je. Budou žádat krutý
trest - autor nechť je odsouzen jet vlakem na konec státu. Autor se však směje: než si nádražníci vymůžou tak krutý rozsudek,
vyletí do povětří, a bude konečně pokoj od dráhy.